Zelený salát znali už staří Egypťané a Římané. K nám se dostal v 8. století s Karlem Velikým a až do toho šestnáctého jej pěstovali především na šlechtických dvorech a v klášterních zahradách.
Různé druhy listových salátů a zeleniny dnes máme k dispozici po celý rok. Přesto je v našem jídelníčku často vynecháváme. Je to rozhodně chyba. Pro svoji skoro zanedbatelnou kalorickou hodnotu by saláty a obecně listová zelenina, měly tvořit pevnou součást racionálního jídelníčku, o dietářích nemluvě. Saláty obsahují velké množství vody, což je ostatně také důvod, proč po sklizení rychle vadnou.
Pokud si pěstujete salát sami, pak jej rozhodně sklízejte v době nejvyššího slunečního svitu, mezi 11:00 až 14:00. Právě v této chvíli má salát nejvíce vitamínů a výživných látek. Listový salát dokáže dobře vázat zplodiny v organismu i tukové látky. Obrovské množství enzymů, vitamínů, minerálů a zázračný chlorofyl se zase postarají o psychickou pohodu našeho těla. Chlorofyl, který zajišťuje v rostlinách fotosyntézu a dává jim typické zelené zbarvení, přirozeně čistí krev od bakterií, kvasinek i hub a pomáhá tak posilovat náš imunitní systém.
Denně bychom měli sníst asi dva natrhané šálky listové zeleniny. Červené salátové listy jsou pak vynikajícím zdrojem karotenu. Již 100 gramů červeného salátů vám bohatě pokryje polovinu doporučené denní dávky.
