Téměř třetina veškerého jídla na planetě se z nejrůznějších důvodů zbytečně vyhodí. Plýtvání zanechává výraznou stopu v životním prostředí i v našich peněženkách. A také přispívá k sociálním problémům. Pojďme to společně změnit!
Přestože 800 miliónů lidí na světě trpí podvýživou, 28 procent zemědělské půdy zabírají plodiny, které se po vypěstování vyhodí. Na celkové emisi skleníkových plynů se podílí z 8 procent.
Ve firemních a samoobslužných restauracích v ČR se ročně vyhodí až 8,5 tisíce tun potravin. V Aramarku pracujeme na tom, aby přímo v kuchyni téměř žádný odpad nevznikal. Odebíráme již očištěnou zeleninu a pečlivě sledujeme, co se děje se slupkami a dalším odpadem. Naši dodavatelé je poskytují myslivcům ke krmení zvěře nebo k využití v bioplynových stanicích.
Také školíme naše kuchaře, jak správně zpracovávat suroviny, aby byl odpad minimální. Razíme zásadu zpracovávat suroviny tzv. „od kořínku po lísteček“. A nevyhýbáme se ani „ugly delicious“ zelenině, která svým tvarem nevyhovuje normám supermarketů a často končí na smetišti, ale my z ní dokážeme připravit perfektní jídlo.
Největší část toho, co nyní v restauracích vyhazujeme, tvoří nedojedené zbytky hotových jídel. I proto u některých našich konceptů, kde je to prozatím možné, nabízíme hostům možnost vyměnit si hutnou přílohu za lehčí a zdravější salát. Vždy také můžete požádat náš personál, aby vám dal o něco menší porci, nebo přílohu zcela vynechal, pokud nemáte příliš velký hlad.
Většina potravinových odpadů v Česku ale připadá na domácnosti. Zhruba pětina jich vzniká při zpracování. Přestože jsme v plýtvání výrazně pod evropským průměrem, stále máme co zlepšovat. Na každého z nás připadá ročně 56 kilogramů zbytečně vyplýtvaných potravin, což je dohromady skoro 600 miliónů kilogramů (600 tisíc tun). Jen pro představu – takové množství potravin se vejde asi do 15 tisíc plně naložených kamionů, které by na silnici v řadě za sebou spojily Prahu s Ostravou.
Rychlé tipy, jak omezit plýtvání
- Sestavte si „chytrý“ týdenní plán vaření. Snažte se zařazovat pokrmy tak, abyste každou surovinu zužitkovali ve vícero receptech.
- Nakupujte potraviny pouze v takovém množství, které i s ohledem na týdenní plán dokážete zpracovat a sníst.
- Vybírejte spíše dražší, ale zato výrazně chutnější, kvalitnější a nutričně hodnotnější potraviny. Déle vám vydrží, pro své tělo získáte maximální prospěch a bude vám stačit menší množství, takže ve výsledku ještě ušetříte.
- Pamatujte na to, že téměř každou část zeleniny je možné nějakým způsobem zpracovat. Například z mrkvové natě můžete snadno připravit lahodné a zdravé pesto na těstoviny.
- Zaměřte se na správné skladování potravin, aby vám déle vydržely čerstvé. Každá surovina potřebuje trochu něco jiného. Věděli jste třeba, že brambory, rajčata, cibule ani česnek nepatří do lednice, protože se tam rychleji kazí? Zkuste také začít používat vzduchotěsné plastové krabičky do lednice.
- Pokud vám vznikne nadbytek jídla, podělte se s lidmi ve vašem okolí.
- V restauracích si vybírejte rozumně velké porce. Co nedojíte, nechte si zabalit s sebou.
- Začněte kompostovat. Výrobci dnes již nabízejí malé domácí kompostéry, které můžete bez obav umístit v interiéru. Máme vyzkoušeno, že zápach z nich opravdu cítit nebudete.
