Určitě slýcháte, že konzumace sýrů je našemu zdraví velmi prospěšná a měli bychom jich do jídelníčku zařazovat více. Ale nemusí to být pravda úplně vždy. Některé sýry ve větším množství nejsou ani zdravé, ani zrovna neprospívají naší planetě.
Produkce tvrdých sýrů spotřebuje na finální výrobek až desetinásobné množství mléka, než vznikne konečná sýrová hmota. Tím řadíme tvrdé sýry mezi potraviny s největší produkcí CO² a obecně bychom měli jejich konzumaci jako lidé přibrzdit. Pro planetu jsou vhodné měkké sýry jako mozzarella, ricotta nebo sýry tvarohové.
Pro nás lidi je pak u sýrů problémem množství tuku, ale především množství soli. Ta se používá jak pro chuť tak především pro konzervaci při delším zrání. Sodík je pro naše zdraví důležitý, ale v běžné stravě jej přijímáme asi třikrát víc, než potřebujeme. Tvrdé a polotvrdé sýry jsou vynikajícím zdrojem vápníku, pro který bychom je určitě neměli zatracovat, ale soli obsahují víc než 1,5 %. A to už je dost. V běžném jídelníčku bychom je tak měli omezit.
Skvěle chutnající plísňové sýry, třeba oblíbená niva, pak obsahují soli skoro dvojnásobek a navíc jsou velmi tučné. Ty bychom měli konzumovat opravdu svátečně. Skoro 6 % soli obsahují i, jinak výživáři opěvované, tvarůžky. Na druhé straně ale mají opravdu minimum tuků a je to vynikající zdroj bílkovin. Proto jejich pravidelnou konzumací v přiměřeném množství rozhodně nic nezkazíte.
Do letních salátů volte raději mozzarellu, ta má obsah soli do 1,5 %, a balkánu se radši vyhněte, případně jej předem namočte do mléka a nechte částečně odsolit.
Čemu bychom se v jídelníčku měli vyhnout, jsou sýry tavené. Většinou nejsou nikterak kvalitní a vysoký obsah tavicích solí, sodíku a fosforu nám vůbec neprospívá. Navíc vyplavují z našeho těla vápník, a to vůbec nepotřebujeme.
