Pravlastí mrkve je jižní Asie. V oblastech Afghánistánu, Íránu a Pákistánu můžeme dodnes najít její volně rostoucí nezkultivované prapředky s tenkým bílým kořenem. Historie mrkve je tak trochu zastřena tajemstvím. Předpokládá se však, že zhruba v 10. století se rozšířila do celé oblasti Eurasie od Indie po východní Středomoří.
V 17. století pak byla v Nizozemsku vyšlechtěna její nejznámější oranžová odrůda na počest krále Viléma Oranžského. V současnosti se ale stále více do popředí zájmu dostávají i další barevné varianty jako bílá, červená, fialová, žlutá nebo černá.
Mrkev není jen pastvou pro oči. Je to skutečná pokladnice vitamínů a minerálů. Obsahuje vysoké množství betakarotenu, prekurzoru vitamínu A, který je klíčový pro náš zrak. Nabízí také bohatou porci vlákniny a antioxidantů, které napomáhají regeneraci našeho organismu.
Mrkev v Cestě na talíř
V rámci konceptu Cesta na talíř pochází čerstvě sklizená mrkev, kterou používáme, z farmy v úrodném Polabí. Naši kuchaři z ní připravili hned několik specialit.
V restauracích Aramark tak můžete ochutnat třeba mrkvovou polévku se zázvorem a smetanou, hrachovou kaši s pečenou mrkví a bylinkovým pestem, nebo vepřovou krkovici s dušenou mrkví a vařenými brambory.
Pro milovníky lehčích pokrmů jsme připravili mrkvový salát s celerem a červenou řepou nebo mrkvový salát s pomerančem. Nechybí ani sladká tečka v podobě litého mrkvového koláče. Mrkev se uplatňuje i jako příloha. Zkuste pečené kuřecí čtvrtky na másle s dušenou mrkví a hráškem, doplněné bramborovou kaší.
Využití mrkve a léčivé účinky
V kuchyni je mrkev skutečně všestranná. Můžete ji konzumovat syrovou, strouhat do salátů, nebo tepelně upravovat v polévkách či hlavních chodech. Skvěle chutná v kombinaci s s jablky, cibulí, nebo ořechy.
Mrkev má i léčivé účinky. Podporuje trávení, pomáhá při vylučování škodlivin z těla a její šťáva je prospěšná pro srdce. Nejnovější výzkumy naznačují, že látka falkarinol obsažená v mrkvi může zpomalovat rozvoj rakoviny.
ČTĚTE TAKÉ: Víte, jak správně skladovat mrkev v lednici?
Na jednoho člověka v Česku připadá ročně zhruba 7 kilogramů snědených mrkví. Při konzumaci opravdu velkého množství mrkve najednou může dojít ke žlutému až oranžovému zbarvení kůže. Tento jev, známý jako karotenémie, není nebezpečný a po omezení konzumace mrkve vymizí.
